Milí spolužáci,                                                                                                        

Peru – Lima 11. 12. 2023

říkal jsem si, že Vám napíšu z jižní Ameriky hned, jak přiletím. Cesta byla dlouhá, ale musel jsem to vydržet. Co mi také jiného zbývalo?  Trasa vedla z České Břízy na letiště do Mnichova, odtud let do Atlanty a potom do Peru. Zatím jsem u moře a je tu strašné horko. V horách bude určitě příjemně. Až budeme projíždět kolem pětitisícovek, zastavíme se určitě u Macha Piccha [maču-pikču] a dáme si morče. Divíte se, proč zrovna morče? Jiný kraj, jiný mrav. My chováme a konzumujeme králičí maso, oni morčata. Prý chutná jako králík. Naše zastávka bude u příbuzných, kde strávíme Silvestra s výhledem na širé moře. Ale nejprve musíme objet mohutné hory.

Všechno jednou končí a my poletíme zase zpátky domů. Těším se na setkání s Vámi.

 

Váš spolužák Honza Zábran

 

…….o měsíc později……..

Zážitky z Peru

V hlavním městě Peru – Limě jsme si půjčili obytnou dodávku a vyjeli od oceánu do hor. Museli jsme se postupně aklimatizovat, aby nám nebylo špatně. Cestou jsme viděli nejméně pět set let staré incké památky, které bohužel poničili Španělé, když Peru napadli. Přespali jsme v posledním inckém městě s původními domy a domorodými obyvateli. Aklimatizace po pár dnech proběhla bez problémů a mohli jsme vyjet na Duhové hory. Cesta na vrchol byla náročná, ale velmi krásná. Na vrcholu 5 063 m n. m. byly krásné vrstvy usazeného kamene do barvy duhy. Okolo nás se rozprostíraly zasněžené  šestitisícovky. Další den jsme jeli dál krásnou krajinou a v horách u jezer jsme viděli plameňáky, lamy alpaky, vikuni a koně. Každý den jsme jedli čerstvé ovoce a ochutnávali místní jídla. Morče samozřejmě také. Opravdu bylo chutné a libové, podobné králičímu masu. Po dlouhé a nezapomenutelně krásné cestě jsme dorazili do deštného pralesa. Přespat jsme se tam ale neodvážili. Potkali jsme našeho strejdu z Čech, s kterým jsme sešli největší kaňon na světě. Cesta dolů byla hodně náročná a téměř nekonečná, ale naštěstí jsme došli do cíle před setměním. Druhý den jsme cestu absolvovali znovu, tentokráte zpátky nahoru. Vstávali jsme ve čtyři ráno a šli a šli pět hodin kolmo do kopce. Zažil jsem východ slunce na dunách v poušti. Štědrý den jsme strávili u oceánu na pláži. Ráno místní obyvatelé prodávali obrovskou rybu, kterou jsme také ochutnali.

V Peru se mi moc líbilo a doufám, že budu mít ještě další možnost se na ta nezapomenutelná místa vrátit.

Honza Zábran, 5. B