Žáci 7.B vyjeli na školní výlet do Aše, kde v kempu Pod Rozhlednou přespali v chatkách a v jurtě. Nachodili spoustu kilometrů a také toho mnoho viděli. Nejdelší pěší cesta vedla na nejzápadnější bod ČR, kolem větrných elektráren. Také výstup na nejvyšší horu pohoří Smrčiny – Háj s krásnou kamennou rozhlednou a cestou domů zastávka v Chebu s hrázděnými domy. Žák Tobiáš Martinák o výletě napsal ve vlaku báseň.
Tento dvoudeňák jsem si užil,
po těch zážitcích jsem dlouho toužil.
S kámošema na dva dny pryč z města,
k holkám dělali jsme okouzlující gesta.
Učitelé při cestě hledali kešky,
skoro vše jsme ušli pěšky.
Jen párkrát jsme se svezli busem,
túry běželi jsme klusem.
Do chatky jsem dostal super bandu,
tam jsem zažil pěknou švandu.
Ani jednoho učitele jsem neviděl se flákat,
Díky bohu ani plakat!
Pana učitele Folka mám rád,
dá se s ním dobře hrát.
Náš IT technik pan učitel Čechura
po ránu má vlasy jak divoká ježura.
Píšu to na zpáteční cestě vlakem,
uši mi zaléhají tlakem.
Mějte se všichni krásně,
To jsem já, Tobík, kdo skládá tyhle básně.
