V hodině slohu jsme dostali od paní učitelky list s šesti obrázky a podle nich jsme měli vytvořit pohádku. Práce nás všechny moc bavila. Každá pohádka byla trochu jiná, ale jedno měly společné – dobro zvítězilo nad zlem.
Pohádka o Popelce
Za devatero horami a sedmero řekami žila dívka jménem Popelka. Maminku neměla, jen zlou macechu. Popelka se musela starat o celou domácnost a macecha jí jen poroučela. Měla nevlastní sestru, která byla velmi rozmazlená. Popelce bylo často smutno. Když splnila vše, co jí macecha nakázala, vždycky běžela na louku nebo do lesa, kde si stěžovala zvířátkům. Jednoho dne k ní přiletěli dva ptáčkové. I jim si Popelka stěžovala na svůj smutný život, ale netušila, že jsou kouzelní. Když jednoho dne pracovala na zahrádce, z ničeho nic vedle ní vyrostla veliká překrásná oranžová dýně, ze které vykukoval dopis. Bylo v něm napsáno, aby z jablůňky utrhla větvičku, dotkla se s ní dýně, černého kocoura a sedmi myší. Když vše splnila, z dýně se stal kočár, z kocoura kočí a z myší koně. V té době se na nedalekém zámku konal ples, protože si princ hledal nevěstu. Jenže ten macecha Popelce zakázala. Ale najednou si vzpomněla na kočár, do kterého se šla vyplakat. Otevřela jeho zlaté dveře a uvnitř ležely krásné šaty. A tak si je oblékla. Než se nadála, kočár se rozjel přímo k zámku. Na sále okamžitě padla princovi do oka a protancovali spolu celý večer. Nakonec byla svatba. Šťastně spolu žili a zlá macecha s rozmazlenou sestrou jim musely sloužit.
Štěpánka Homolová, 5. B
